Průvodce léčivými oleji

Napsal:   Martin Bartoň

Za studena lisovaný olej je tím nejúžasnějším a nejsilnějším výtažkem živin ze semínek rostlin. Shromažďuje veškerou životní sílu, kterou rostliny pro své budoucí potomky do semínek uložily, a také v nich koncentruje mnoho svých léčivých účinků.

Vydejte se dneska se mnou po stopách léčivých olejů a jejich využití v kuchyni i při domácích olejových masážích. Již ve svém minulém článku o cholesterolu jsem oleje trochu nakousl, ale tehdy jen letmo, abych neúměrně nenatahoval jeho délku. Dneska to chci napravit a projít oleje mnohem podrobněji. Tak pojďme rovnou do toho.

Kapitola první

Úvod do olejů

Než se ve druhé kapitole pustím do popisu jednotlivých olejů, zmíním zde letem světem jejich stavbu. Nebojte, do koutku malého chemika nahlédneme jen letmo, nic složitého.

Platí, že všechny jedlé oleje a tuky jsou složeny z molekul, které vypadají trochu jako písmeno E. Svislou část představuje látka zvaná glycerol, tři vlající nožičky jsou tři následující mastné kyseliny:

nasycené mastné kyseliny

mononenasycené mastné kyseliny (omega-9)

polynenasycené mastné kyseliny (omega-6 a omega-3)

Vzájemný poměr těchto kyselin vůči sobě pak určuje vlastnosti oleje. Čím více nenasycených mastných kyselin olej obsahuje, tím méně je stabilní při vyšších teplotách. Nejstabilnější jsou nasycené mastné kyseliny, pak mononenasycené a nejméně polynenasycené. Čím více jsou v oleji zastoupeny nenasycené mastné kyseliny, tím snáze oxidují, čili žluknou.

Nasycené mastné kyseliny mají mezi lidmi velmi špatnou pověst a mnoho lékařů i poradců přes výživu je zakazuje jako nebezpečné pro srdce. Současné studie však přímou souvislost mezi nasycenými tuky a nemocemi srdce nepotvrzují. Když budete jíst tyto tuky střídmě, nemusíte mít důvod k obavám. Problémem zde podle mého názoru nejsou ani tak tuky samotné, jako spíše jejich následné průmyslové zpracování a ztužování. To může pozměnit jejich chemickou strukturu i vlastnosti a vytvořit v nich řadu škodlivých látek.

Ty nejvíce škodlivé nasycené tuky se nenacházejí v mase, sádle a másle, jak se mnozí domnívají, ale tvoří se v játrech z nevyužitých sacharidů. Platí totiž, že když se přijatý cukr během krátké doby nespálí na energii, játra ho přemění na tuk a uloží v podobě pneumatiky kolem pasu.

Některé nasycené tuky jsou naopak zdraví prospěšné, jako třeba MTC tuky v kokosovém oleji. Díky svým vlastnostem putují ze střeva přímo do jater, kde se z nich získá okamžitý zdroj energie. Rychlost jejich metabolismu se dokonce přibližuje glukóze.

Pro názornost jsem procentuální zastoupení mastných kyselin ve vybraných olejích zpracoval do grafu:

Nejméně zdravé rafinované oleje

S přimhouřením obou očí tak budu rafinovaným olejům v dnešním článku říkat, ale žádným zázrakem nejsou. V obchodech je najdete pod označením stolní nebo fritovací olej.

Bývají to ty úplně nejlevnější rostlinné oleje a jejich základem jsou nejčastěji semena slunečnice nebo řepky. Tyto rostlinné oleje se ještě před 150 lety vůbec nevyráběly a lidé je začali ve velkém používat až s nástupem rafinace. Dřívější výtěžnost ručního lisování semen slunečnice či řepky byla totiž tak nízká, že se to nevyplatilo.

Ani dnes se tyto oleje nelisují. Získávají se zalíváním strojově rozdrcených semen chemickými rozpouštědly, která se pak z oleje odpařují jeho zahříváním na velmi vysokou teplotu. Dále se z oleje pomocí různých kyselin odstraňují fosfolipidy, což jsou látky způsobující připékání oleje k pánvi. V dalším kroku rafinace se do oleje přidává louh, který ho má za úkol zneutralizovat a srazit volné mastné kyseliny do snadno odstranitelných mýdlových vloček. Nakonec se odfiltrují barevné pigmenty, aby olej dostal světle žlutou barvu. Celý postup najdete popsaný například na této stránce .

Výsledkem rafinace jsou oleje, ze kterých už neucítíte vůni ani chuť původní rostliny, nerozeznáte jeden od druhého, ale jako bonus v nich dostanete škodliviny z jejich rafinace. Jde zejména o trans-mastné tuky a estery 3-MCPD , které způsobující neplodnost.

Dalším problémem těchto stolních olejů je, že mají špatný poměr mastných kyselin. Obsahují totiž hodně omega-6 a málo omega-3. Omega-6 jsou v těle prospěšné pouze tehdy, když jsou v malém množství. Ve velkém množství tvoří zánětlivé látky, zvyšují krevní srážlivost, podporují ukládání tuků a zvyšují velikost tukových buněk.

Nevhodné oleje z tohoto pohledu jsou:

světlicový olej

slunečnicový olej

sójový olej

kukuřičný olej

Často preferovaný slunečnicový olej, ani ten za studena lisovaný, v kuchyni pokud možno vůbec nepoužívejte. Jeho poměr omega-6 mastných kyselin vůči omega-3 je zhruba 200:1. Zdravý poměr je 2:1.

Za studena lisované oleje

Na opačném břehu proti rafinovaným olejům stojí panenské oleje. To jsou oleje získané ze semen a plodů ryze mechanickými postupy, tedy nejčastěji jejich lisováním za studena. Díky tomu v nich zůstává zachována většina vonných i zdravotně cenných látek a vybrané panenské oleje pak mají hojivé a léčivé účinky.

Užívání těchto olejů je spojováno především s ájurvédskou medicínou, ve které se olejové terapie prováděly pravidelně. V rámci masáží se olej natíral na celé tělo a při olejových terapiích se mlgal a nakapával do uší i nosu.

Vnitřní užívání olejů spočívá v jejich přidávání do jídla. Tady ovšem pozor, neboť v teplé kuchyni nemůžete panenské oleje používat podle libosti. Každý olej má svoji teplotu rozkladu, po jejímž překročení se v něm začnou tvořit škodliviny a rakovinotvorné látky. Oleje s teplotou rozkladu do 170 °C proto používejte pouze ve studené kuchyni. Na olejích s teplotou rozkladu od 170 °C do 190 °C nesmažte, a když mermomocí chcete, tak jen pozvolna. Více o tom budu mluvit ve třetí kapitole článku.

Kromě výhod má lisování olejů za studena také jednu podstatnou nevýhodu. Je jím malá výtěžnost lisování, a proto jsou panenské oleje proti rafinovaným výrazně dražší.

Kapitola druhá

Přehled léčivých olejů

Ve druhé kapitole projdu nejvýznamnější léčivé oleje. Seřadím je abecedně podle jejich názvu a vždy, když budu mluvit o konkrétním oleji, tak mám na mysli pouze jeho panenskou, tedy za studena lisovanou variantu.

Do svého průvodce jsem vybral pouze oleje, které znám a jejichž léčivé účinky jsou prověřené staletími. Žádný léčivý olej ale není všemocný, a proto ho prosím vždy berte jen jako skvělého pomocníka ve zdraví, nikoliv jako zázračné léčivo.

Popsané oleje:

Dýňový olej

Tmavě zelený až černý léčivý olej vhodný zejména do studené kuchyně a k péči o vlasy a pokožku.

Více informací
Dýňový olej

Dýňový olej se získává z pražených semen dýně olejné. Na jeden litr oleje se spotřebuje až 2,5 kilogramu dýňových semínek, což odpovídá zhruba 30 až 35 olejnatých dýní. K nejkvalitnějším patří olej vyráběný v rakouském Štýrsku, kde ho dělají tradičními postupy již přes 300 let.

Velmi kvalitní dýňový olej se získává pracně. Nejprve se z dýně vyberou semínka, která se vysuší a rozdrtí na mouku. Ta se pak smíchá s vodou a solí. Vniklá hmota se opatrně praží a promíchává, dokud se z ní neodpaří všechna voda. Následně se z ní vylisuje olej.

Léčivé účinky dýňového oleje

V dýňovém oleji se nachází vitamín E, zinek, hořčík, železo, selen, fosfor, chlorofyl, lutein, karotenoidy a fytosteroly. Má příznivý vliv na prostatu, protože ochraňuje její buňky proti škodlivě působícím hormonům. Rovněž posiluje svěrač a svalovinu močového měchýře. Díky zinku má také příznivý vliv na růst vlasů a nehtů.

Užívání dýňového oleje ráno na lačno působí proti střevním parazitům, které na krátkou dobu ochromí. K vyloučení parazitů stolicí se následně doporučuje použít šetrné přírodní projímadlo. Kůra trvá týden a po ní následuje týdenní přestávka. Cyklus je možné opakovat několikrát po sobě.

Užití dýňového oleje v kuchyni

Olej má tmavě zelenou, v protisvětle až načernalou barvu. Není tak líbivý na pohled, ale příjemně voní a chutná po oříšcích. Naprosto ideální je do salátů nebo tvarohových pomazánek, hodí se i k sýrům a hovězímu masu. Nebojte se ho použít i na sladkých jídlech, výborný je na zmrzlině nebo třeba palačinkách.

Kvůli své velmi nízké teplotě rozkladu se hodí pouze do studené kuchyně. Pokud však děláte dýňovou polévku, určitě do ní konci vaření před servírováním přidejte i dýňový olej. Získá tím zajímavou ořechovou chuť.

Užití dýňového oleje mimo kuchyň

Dýňový olej posiluje vlasy a působí proti jejich řídnutí. Olejový zábal uděláte tak, že dýňový olej vetřete do celé délky vlasů i pokožky hlavy, necháte zhruba 15 minut působit a pak vlasy umyjete. Při použití na pokožku zlepšuje její prokrvení a traduje se, že masáž dýňovým olejem působí proti poruchám spánku.

Pokud se vám podaří kápnout si dýňový olej na oblečení, nemějte obavy. I když barvivo z oleje je skutečně trvanlivé, stačí oděv důkladně vyprat a vysušit na přímém slunci. Praní odstraní mastnotu a sluníčko přírodní barvivo dokonale vyšisuje.

Skladování dýňového oleje

Dýňový olej skladujte v dobře uzavřené tmavé lahvi, na chladném místě a nevystavujte ho zbytečně světlu. Po otevření ho mějte vždy v chladničce, kde vydrží několik měsíců. Čím déle je skladován, tím více ztrácí svou svěží chuť.

studená kuchyně

smažení na pánvi

masáže těla

vlasové zábaly

Hořčičný olej

Tmavě žlutý, aromatický léčivý olej vhodný zejména k péči o vlasy a pokožku celého těla.

Více informací
Hořčičný olej

Hořčičný olej se získává ze semen indické - sareptské - hořčice, tedy brukve sítinovité. Tato rostlina pochází z oblasti Himaláje, odkud se rozšířila jednak na východ do Číny, tak i na západ až ke Krymu. V Evropě se pěstuje velmi zřídka.

Indická hořčice byla v Asii vždy velmi významným kořením a zvláště před objevením chilli byla oblíbená pro svou ostrou a štiplavou chuť. Používá se často k výrobě ostrých hořčic.

Hořčičný olej má tmavě žlutou barvu, silné aroma, mírnou ořechovou příchuť a je lehce pálivý.

Léčivé účinky hořčičného oleje

Ve východní medicíně se pro své léčivé účinky používá již celá tisíciletí, a to zejména na vlasové zábaly a vtírání do pokožky. K dostání v obchodech bývá buď jako přírodní olej lisovaný ze semen nebo jako esenciální olej z destilace rozdrcených semen.

Pro svoji hustou konzistenci a obsah vitamínu E chrání pokožku před ultrafialovým zářením. Snižuje tak riziko vzniku rakoviny kůže a ochraňuje pokožku před škodlivinami z ovzduší. Díky svým antibakteriálním a protiplísňovým účinkům léčí vyrážky a záněty kůže, podporuje hojení a chrání pokožku před vysycháním a svědivostí.

Celková masáž těla hořčičným olejem zlepšuje prokrvení pokožky a vytahuje z ní nežádoucí škodliviny a soli, čímž ji regeneruje a čistí. Postupem času odstraňuje z pokožky různé skvrny, omlazuje její vzhled a dodává jí lesk.

Díky obsahu betakarotenu poskytuje výživu vlasovým kořínkům a je tak vynikajícím prostředkem pro udržení hustých vlasů. Díky antibakteriálním účinkům pomáhá i proti lupům, eliminuje totiž výskyt bakterií, které jsou za jejich tvorbu zodpovědné.

Užití hořčičného oleje v kuchyni

Hořčičný olej nepoužívejte v kuchyni, neboť obsahuje kyselinu erukovou. Ta bývá v semenech všech brukvovitých rostlin a má škodlivý vliv na srdce. V Evropě je její užívání v potravinářství regulováno přísnými předpisy.

Užívat vnitřně lze bez problémů olej z hořčice seté (Sinapis alba), nicméně já zde hovořím o zcela jiném oleji ze semen indické hořčice (Brassica juncea).

Užití hořčičného oleje mimo kuchyň

O co menší využití má v kuchyni, o to víc je užitečnější jinde. Hořčičný olej se používá zejména jako léčivý masážní olej a také jako zábal na suché a narušené vlasy, kterým dodává potřebnou výživu.

Vlasové zábaly z hořčičného oleje nechte vždy působit několik hodin a pak vlasy umyjte. Často se pro tyto účely používá ve směsi s kokosovým olejem.

Skladování hořčičného oleje

Hořčičný olej skladujte v dobře uzavřené tmavé lahvi, na chladném místě a nevystavujte ho zbytečně světlu. Po otevření ho mějte vždy v chladničce, kde vydrží několik měsíců.

studená kuchyně

smažení na pánvi

masáže těla

vlasové zábaly

Kmínový olej

Žlutě oranžový aromatický léčivý olej vhodný jako koření do studené kuchyně a k péči o vlasy a citlivou pokožku.

Více informací
Olej z černého kmínu

Olej z černého kmínu je tradiční název pro olej, který se získává lisováním semen černuchy seté. Používá se po staletí a v Číně a Indii dodnes slouží jako přírodní antibiotikum.

Proslul i ve starověkém Egyptě, kde o něm existují zmínky už z 16. století před našim letopočtem ve slavném Ebersovo papyru. Ten popisuje stav tehdejší farmakologie a mezi významnými léčivými prostředky zmiňuje i oleje z černého kmínu.

Léčivé účinky oleje z černého kmínu

Olej z černého kmínu má díky vysokému obsahu nenasycených mastných kyselin regulační a posilující účinky na imunitní systém. Chrání ledviny, játra, žaludek, srdce, mozek a míchu před působením různých chemických látek, zejména těžkých kovů, jakými jsou olovo a kadmium.

Obsahuje vitamíny skupiny B, vitamíny A a D, dále vápník, železo, zinek a mastné kyseliny omega-3 a omega-6. Nachází se v něm také alkaloid nigellin, který působí příznivě na průdušky.

Vnitřně se užívá při diabetu nebo nadýmání, protože příznivě působí při enzymatické poruše slinivky. Je účinný při bolestivé menstruaci, protože uvolňuje křeče hladkého svalstva. Je všeobecně účinný i proti parazitům, zejména proti střevním krevničkám. Působí i proti virům, bakteriím zlatého stafylokoka a různým druhům plísní.

Užití oleje z černého kmínu v kuchyni

Samotný olej má žlutooranžovou barvu a příjemnou, lehce ostrou, kmínovou chuť. Lze jej přidávat v malém množství (čajová lžička) do salátů nebo jako "koření" do různých jídel dle chuti a přání. Zajímavou chuťovou kombinaci tvoří s medem.

Používejte ho pouze ve studené kuchyni a v malém množství.

Užití oleje z černého kmínu mimo kuchyň

V období chřipek je olej z černého kmínu ideální pro olejové výplachy úst - mlgání. Je vhodný i k masážím citlivé pokožky náchylné k různým alergickým reakcím. Osvědčuje se tak u ekzémů, neurodermatitidy, lupénky nebo třeba akné.

Říká se, že staroegyptská královna Nefertiti si vtírala olej z černého kmínu do vlasů, aby zabránila jejich vypadávání a zvýšila jim lesk. Zkuste to také. Vetřete si olej do celé délky vlasů i pokožky hlavy. Nechte ho působit zhruba 30 minut a pak vlasy umyjte.

Skladování oleje z černého kmínu

Olej z černého kmínu skladujte vždy v chladničce a po otevření ho spotřebujte maximálně do půl roku.

studená kuchyně

smažení na pánvi

masáže těla

vlasové zábaly

Kokosový olej

Sněhově bílý tuk s příjemnou vůní a hojivými vlastnostmi vhodný do kuchyně i k péči o vlasy a pokožku.

Více informací
Kokosový olej

Kokosový olej se získává z dužiny kokosových ořechů a v oblastech, kde jsou kokosové palmy doma, se tradičně používá nejen na pečení, ale i o péči o pokožku. Platí to už tisíce let.

Kokosové ořechy se po sklizni rozpůlí, bílá dužina se vydlabe, naseká na drobné plátky a nechá usušit. Z těchto plátků se pak vylisuje kokosový olej, což je sněhově bílý tuk, který má při běžné pokojové teplotě tuhou konzistenci a příjemnou kokosovou vůni.

Léčivé účinky kokosového oleje

V kokosovém oleji převažují nasycené tuky (až 92 %) a zdraví prospěšné mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem jako je například laurová kyselina. Má silný antioxidační a protibakteriální účinek a prokazuje slibné výsledky i v rámci výzkumu léčby Alzheimerovy choroby.

Protože je lehce vstřebatelný, nenáročný na trávení a poskytuje okamžitou energii, nezatěžuje kokosový olej při metabolismu játra ani slinivku. Příznivě působí při cukrovce 2. typu, protože jeho pravidelným užíváním lze snížit chuť na sladká jídla. Jeho přidávání do jídla také stimuluje činnost štítné žlázy, což může mít efekt při snaze zhubnout.

Nasycené tuky z kokosového oleje jsou pro mnoho lidí stále velkým strašákem, ale podívejte se třeba na Polynésany nebo Filipínce. Ti užívají kokosový olej neustále a na nemoci srdce a cév nijak netrpí.

Užití kokosového oleje v kuchyni

Tuhý kokosový olej má bílou barvu a díky své konzistenci může ve studené kuchyni do určité míry nahradit máslo nebo sádlo, což se hodí zejména veganům. Mimo lednici bude tuhý do teploty 25 °C, tedy po celý rok kromě léta. V lednici hodně ztuhne, ale stále jde odkrajovat. Pokud ho potřebujete mít tekutý, dejte ho do hrníčku a trochu ohřejte.

Poslední dobou je velmi oblíbený i jako olej na smažení. Dodává řízkům výbornou kokosovou chuť, ale teplota rozkladu za studena lisovaného kokosového oleje je pouze 177 °C. Díky velmi vysokému podílu nasycených mastných kyselin horkost snese, ale smažte na něm jen pozvolna. Více o tom budu mluvit na konci článku.

Užití kokosového oleje mimo kuchyň

Kokosový olej můžete použít místo svého tělového krému. Velmi dobře se vstřebává a nezanechá mastný film. Nejlepší je vmasírovat ho do ještě vlhké pokožky ihned po koupeli. Dobře si poradí s popraskanou kůží například na loktech či chodidlech. Je také výborným a bezpečným masážním olejem.

Ženy v Asii používají kokosový olej do vlasových zábalů. Vyzkoušejte to také. Vetřete olej do celé délky vlasů i pokožky hlavy, nechte působit zhruba půl hodiny a pak vlasy umyjte. Tyto olejové masky můžete bez obav opakovat každý týden.

Skladování kokosového oleje

Kokosový olej skladujte na temném místě, nejlépe ve skle tmavě hnědé nebo zelené barvy a nevystavujte ho zbytečně světlu. Nevyžaduje skladování v chladničce. Trvanlivost bývá vysoká, často až 2 roky.

studená kuchyně

smažení na pánvi

masáže těla

vlasové zábaly

Lněný olej

Léčivý olej žluté barvy vhodný do tvarohových pomazánek a k péči o velmi suchou šupinatou pokožku.

Více informací
Lněný olej

Naše doba je kouzelná tím, že objevujeme zapomenuté, jako třeba lněný olej. Ten se lisuje ze semen lnu setého, má žlutou barvu a specifickou mírně nahořklou oříškovou chuť, která nemusí být každému příjemná.

Byl oblíbený již ve starém Egyptě a v kuchyni se začal používat v Řecku, kde ho Hippokratés doporučoval jako lék. Zdravotní účinky lněných semínek se cenily i ve starověkém Římě.

Léčivé účinky lněného oleje

Lněný olej obsahuje více než 50 % alfa-linolenové kyseliny, která patří k polynenasyceným omega-3 mastným kyselinám. Ty se v těle mění na prostaglandiny, látky podobné hormonům, které pozitivně ovlivňují cévy, činnost mozku, hybnost kloubů, srážlivost krve a zrak.

Jako nejbohatší rostlinný zdroj omega-3 mastných kyselin je lněný olej účinný při mnoha zdravotních obtížích. Vzhledem k protizánětlivým účinkům omega-3 tuků olej pomáhá při oběhových potížích, revmatismu, při zánětu kloubů nebo šlach a při zánětlivých onemocněních střev.

Dejte si ale pozor na to, že lněný olej snižuje vstřebávání a tím i účinek některých léků a rovněž ředí krev. Dodržujte proto mezi léky a olejem odstup několika hodin a neužívejte lněný olej při poruchách krevní srážlivosti.

Užití lněného oleje v kuchyni

Lněný olej se skvěle hodí na zakápnutí zeleninových salátů nebo těstovin, do tvarohových pomazánek nebo omáček. Můžete ho využít i do sladkých pokrmů, kaší nebo třeba müsli. Nikdy ho však nezahřívejte. Teplota jeho tepelného rozkladu je pouhých 107 °C a při vyšších než běžných pokojových teplotách velmi rychle žlukne.

Nepřehlédněte recept Dr. Budwigové proti rakovině.

Užití lněného oleje mimo kuchyň

Lněný olej je výborný na olejové výplachy úst - mlgání. Můžete ho používat i na masáže a vlasové zábaly. Hodí se na přesušenou šupinatou pleť i popraskanou kůži na loktech a patách. Celkem zdatně působí i jako prevence strií, a proto je vhodné ho vtírat do pokožky bříška v těhotenství.

Samotný lněný olej většinou nevyhovuje lidem s přirozeně mastnější pletí, a proto si ho míchají s ostatními masážními oleji.

Skladování lněného oleje

Lněný olej na vzduchu a v teple velmi rychle žlukne a již po několika hodinách je nepoužitelný. Skladujte ho proto vždy v dobře uzavřené tmavé lahvi v chladničce, kde vydrží několik málo týdnů. Jakmile se změní jeho vůně, již ho nepoužívejte.

Díky takto rychlé oxidaci lněného oleje je nutná také protipožární obezřetnost. Například hadr nasáklý lněným olejem je do jisté míry požárním rizikem, neboť oxidací uvolňované teplo může v uzavřených nádobách v parných dnech způsobit jeho samovznícení. Olejem nasáklý hadr proto vždy důkladně properte ve vodě.

Recept proti rakovině od

Dr. Budwigové

K velkým propagátorům lněného oleje smíchaného s tvarohem byla za svého života Dr. Johanna Budwigová.

Proteiny z tvarohu smíchané se lněným olejem umožňují oleji více se rozpustit ve vodě a snáze tak prostoupit i do nejmenších kapilár a blahodárně tam působit, hlásala Dr. Budwigová.

Recept Dr. Budwigové:

1 hrnek kvalitního tvarohu (s podílem bílkovin alespoň 10 %)

2 až 5 polévkových lžic lněného oleje (panenský, za studena lisovaný)

1 až 3 polévkové lžíce čerstvě rozemletých lněných semínek (velmi důležité)

špetka kajenského pepře

Nejprve dejte do misky tvaroh, pak lněný olej, pak rozemletá lněná semínka a nakonec trochu kajenského pepře (chilli). Následně vše důkladně promíchejte na jemnou pastu, nejlépe tyčovým mixérem při velmi malých otáčkách. Současná praxe a zkušenosti ukazují, že nejefektivnější je základní poměr 1:3, tedy 1 díl oleje na 3 díly tvarohu.

Takto připravenou pastu můžete jíst každý den. Připravujte si ji ale vždy čerstvou, protože lněný olej i rozemletá lněná semínka na vzduchu, světle a teple velmi rychle žluknou. Tučnost tvarohu není podstatná, neboť Dr. Budwigové šlo o obsah bílkovin. A proč je v receptu tvaroh? V tvarohu jsou aminokyseliny s obsahem síry (methionin a cystein), které pomáhají rozpustit mastné kyseliny ve vodě a lépe tak využít účinné látky z lněného oleje.

Přidávat do pasty čerstvě namletá lněná semínka je velmi důležité, protože obsahují protinádorové lignany. Lněný olej se často po lisování filtruje, a tak v něm téměř žádné lignany nezůstávají. V namletých semínkách ano.

Přečtěte si některou z knih Dr. Budwigové. Popisuje v nich případy vyléčení onkologických pacientů, které již lékaři odepsali jako beznadějné. Jako základní léčebnou kúru používala speciální dietu stimulující buněčné dýchání založenou na úplném vyřazení cukru, živočišných tuků a masa, a naopak přidání uvedené tvarohové pomazánky a pobytu na sluníčku a čerstvém vzduchu. Podrobněji je to popsáno v této studii .

Jen pro úplnost dodávám, že Dr. Budwigová (1908–2003) nebyla žádným nedoukem a šarlatánem. Naopak, byla německou vědkyní, která obhájila dva doktoráty - jeden z medicíny a druhý z fyziky. V oblasti buněčného metabolismu a buněčného dýchání myšlenkově navazovala na práci Otta Warburga, laureáta Nobelovy ceny. Svou léčebnou dietu proti rakovině používala od roku 1951.

studená kuchyně

smažení na pánvi

masáže těla

vlasové zábaly

Olivový olej

Zlatavý léčivý olej vhodný do teplé i studené kuchyně i k péči o pokožku celého těla.

Více informací
Olivový olej

Olivový olej se získává lisováním oliv, tedy plodů olivovníku evropského, přičemž teplota při lisování kvalitního panenského oleje nesmí přesáhnout 27 °C. Při vyšších teplotách je výnos z oliv sice vyšší, ale má to negativní vliv na jakost a nutriční hodnoty výsledného oleje.

Dalším vodítkem kvality oleje je jeho kyselost, která ukazuje kvalitu plodů a bezchybnost zpracování. Zjednodušeně lze říci, že olivové oleje s vyšší kyselostí jsou vyrobeny z nahnilých či jinak nekvalitních oliv. Nejnižší kyselost mají extra panenské oleje.

Léčivé účinky olivového oleje

Olivový olej je bohatý na mononenasycené omega-9 mastné kyseliny, obsahuje antioxidanty, zejména vitamín E, dále vitamíny A, B1, B12, C, D a K, polyfenoly, železo a tokoferoly. Působí proti zánětům v kloubech a celkově proti bolesti. Má také blahodárné účinky na trávicí ústrojí.

Svým protizánětlivým účinkem a snížením srážlivosti krve brání rozvoji aterosklerózy, rizikového faktoru srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice. Olivový olej také snižuje hladinu krevního cukru a kyseliny močové. Malý doušek před jídlem posiluje ledviny, podporuje regeneraci nervového systému, chrání mozek před stárnutím a snižuje riziko demence.

Užití olivového oleje v kuchyni

Olivový olej má zlatavou barvu a lehce hořkou chuť. Je ideální do salátových zálivek nebo studených omáček. Můžete také vyzkoušet zakápnout horký pokrm čerstvým neohřátým olivovým olejem těsně před podáváním.

Nejčastěji se studeným olejem zakapává grilovaná ryba či mořské plody, ale překvapivých výsledků dosáhnete například i na grilovaném a pečeném mase, zapečené zelenině nebo scezených těstovinách před smícháním s omáčkou.

Kdybyste se ve Středozemí zeptali, jestli je olivový olej vhodný i do teplé kuchyně, tak by vás pokládali za blázna. Olivový olej je prakticky jediným olejem, který se tam na vaření, smažení a pečení používá.

Užití olivového oleje mimo kuchyň

Olivový olej vám uleví při bolestech svalů a pomůže při jejich regeneraci. Namočte látku do horké tekoucí vody, pak do olivového oleje a následně přiložte jako zábal na bolavé místo. Nechte působit zhruba 15 až 20 minut.

Pokud máte akné, zkuste smíchat olivový olej s jedlou sodou, naneste na pleť a nechte působit alespoň 20 minut. Dále můžete olivový olej používat jako balzám na rty, potírat s ním poškozené nehty nebo třeba unavená chodidla na noc. Jestli s ním chcete natírat celé tělo, tak nejlépe na prohřátou vlhkou pokožku po koupeli.

Skladování olivového oleje

Olivový olej skladujte v dobře uzavřené tmavě zabarvené skleněné lahvi, na chladnějším místě a nevystavujte ho zbytečně světlu.

Olej se lisuje koncem podzimu a v zimě, a proto se vždy podívejte na datum výroby. Olej by měl pocházet maximálně z loňské sklizně. Při správném skladování vydrží rok a půl, protože jeho oxidaci brání antioxidanty, které jsou v něm bohatě zastoupeny. Po otevření se obecně doporučuje olej spotřebovat do cca 2 měsíců.

studená kuchyně

smažení na pánvi

masáže těla

vlasové zábaly

Ricinový olej

Světle žlutý hojivý olej určený ke kosmetické péči o pokožku celého těla, o vlasy i nehty.

Více informací
Ricinový olej

Ricinový olej se získává lisováním semen skočce obecného, což je v našich podmínkách zhruba 3 metry vysoká okrasná rostlina. Ač jednoletka, může se pyšnit krásnými červenými listy a žíhanými plody podobnými malému kaštanu. A právě tyto plody obsahují semena, ze kterých se olej lisuje.

Pozor, tato semena jsou vzhledem k obsahu ricinu prudce jedovatá. Smrtelná dávka pro dospělého člověka je zhruba 20 semen, dítěti jich stačí 5. Olej se ze semen lisuje zastudena a pak se vaří a filtruje, čímž dojde ke ztrátě jedovatých látek.

Léčivé účinky ricinového oleje

Hlavními složkami oleje jsou ricinová kyselina a mononenasycené mastné kyseliny, jejichž podíl dosahuje až 90 %. Právě díky obsahu kyseliny ricinolejové je olej proslulý výraznými hojivými účinky na pokožku celého těla, vlasů i nehtů. Tato kyselina dodává oleji i jeho typickou vysokou viskozitu.

Olej při masážích proniká do hlubších vrstev pokožky, kde stimuluje tvorbu kolagenu a elastinu. Efektivně zklidňuje spáleniny po opalování na sluníčku a pomáhá také zklidnit místa se svědivou a suchou pokožkou.

Užití ricinového oleje v kuchyni

Ricinový olej nikdy nepoužívejte v kuchyni. I v malých dávkách je silně projímavý.

Užití ricinového oleje mimo kuchyň

Ricinový olej je vynikajícím masážním prostředkem na klouby, unavené a ztuhlé svaly a záněty nervů. Složte bavlněnou látku na tři vrstvy, namočte ji do ricinového oleje, přiložte na kloub, překryjte potravinovou fólií, položte na ni termofor s horkou vodou a nechte hodinu působit. Provádějte jednou denně tak dlouho, dokud bolest neodezní.

Trpíte-li plísní mezi prsty u nohou, dopřejte si patnáctiminutovou koupel nohou v teplé vodě, do které přidejte epsonskou sůl, která pokožku změkčuje a dezinfikuje. Na čistou a osušenou kůži poté naneste ricinový olej. A jestli máte bradavice, zkuste je a pokožku kolem nich potírat ricinovým olejem alespoň 3x denně. Stává se, že se bradavice začnou zmenšovat a do několika dnů zcela vymizí.

Olej dobře pomáhá i při hemoroidech. Smíchejte ricinový olej s aloe vera gelem a postižená místa směsí několikrát denně potírejte. Při těchto potížích také jednou až dvakrát týdně provádějte koupel s ricinovým olejem. Napusťte vanu vodou o teplotě 40 °C, potřete si tělo ricinovým olejem, který jemně vmasírujte do pokožky. Potom se ponořte do vody a zůstaňte v ní čtvrt hodiny. Po koupeli se osprchujte a odstraňte olej.

Skladování ricinového oleje

Ricinový olej je stabilní, nevyžaduje skladování v chladničce a vydrží až dva roky. Uchovávejte ho ale na temném místě, nejlépe ve tmavě hnědém nebo zeleném skle, a chraňte ho před sluncem.

studená kuchyně

smažení na pánvi

masáže těla

vlasové zábaly

Sezamový olej

Zlatavě žlutý léčivý olej určený do studené kuchyně i k péči o pokožku celého těla včetně vlasů.

Více informací
Sezamový olej

Sezamový olej se získává lisováním semen sezamu indického a zmiňují se o něm již nejstarší védské spisy. V ájurvédské medicíně se cení jako olej s nejlepšími účinky pro zevní použití na masáže i olejové výplachy úst.

Sezam se velmi snadno pěstuje, a proto je tento olej s charakteristickým aroma považován za vůbec první rostlinný olej, který lidé používali. Byl znám údajně ještě dříve než olivový olej. V Asii se používá zejména olej z černého sezamu, zatímco v Evropě je oblíbený olej ze světlých sezamových semínek.

Léčivé účinky sezamového oleje

Sezamový olej obsahuje z 80 % omega-9 a omega-6 mastné kyseliny, dále vitamíny E, B6 a K, hořčík, zinek, vápník a lecitin. Za zmínku stojí také obsažené látky sezamin a sezamolin, které při vnitřním užívání oleje chrání játra před poškozením, podporují paměť a zároveň působí antidepresivně.

Sezamový olej se vnitřně užívá při chronických onemocněních, jako jsou bolesti hlavy a poruchy metabolismu - v játrech podporuje metabolismus tuků. Jako silný antioxidant reguluje a podporuje růst buněk, zejména v oblasti trávicího traktu. Zevně ho lze používat na suchou pokožku, na kůži poškozenou působením větru nebo slunce a také na spáleniny. Chrání pokožku také před chlorovanou vodou v bazénech.

Užití sezamového oleje v kuchyni

Sezamový olej má zlatožlutou barvu a oříškové aroma. Ve studené kuchyni se výborně hodí do salátů a pomazánek. Chybu neuděláte ani jeho přidáním do orientálního, japonského či indického pokrmu. Olej do něj přidejte ale až na konci vaření před servírováním.

Na smažení se nehodí, a tak ho pro tyto účely nepoužívejte.

Užití sezamového oleje mimo kuchyň

Sezamový olej tvoří díky svým protizánětlivým, antibakteriálním a regeneračním účinkům a díky tomu, že se rychle vstřebává pokožkou, základ mnoha masážních olejů i olejů pro nosní nebo ústní výplachy. Při ústním výplachu pomáhá proti zánětům dásní.

Doporučuje se na pubertální vyrážky v obličeji, protože na sebe váže toxiny v kožních pórech a celkově zklidňuje. U kojenců a batolat chrání pokožku před opruzeninami zejména v oblasti pod plenkami.

Skladování sezamového oleje

Sezamový olej skladujte v dobře uzavřené tmavě zabarvené skleněné lahvi, na chladnějším místě a nevystavujte ho zbytečně světlu. Po otevření ho spotřebujte do čtyř měsíců.

studená kuchyně

smažení na pánvi

masáže těla

vlasové zábaly

Staňte se fanouškem

Zdají se vám mé stránky přínosné a rádi byste přišli znovu? Nechte mi na sebe e-mail a já vám jednou měsíčně pošlu přehled novinek.
Poučení o svých právech a ochraně vašich osobních údajů najdete zde.

Kapitola třetí

olejové masáže a smažení

Domácí olejová masáž

Domácí masáž výše uvedenými léčivými oleji má ozdravující účinky, uvolňuje ztuhlé svaly, chrání před nemocemi kloubů a zlomeninami ve vyšším věku a celkově zlepšuje pohyblivost. Má regenerační účinky na všechny tkáně v těle a přitom nevysušuje pokožku, protože olej dokáže proniknout hluboko do pórů.

Pod domácí olejovou masáží si nepředstavujte nic jiného, než jen jemné vtírání teplého oleje do pokožky. Správné provedení masážní techniky zde zcela ustupuje do pozadí a jde spíše o navození pocitu klidu a příjemně strávené chvíle s partnerem.

Jestli tápete ve výběru oleje, tak ájurvédská medicína rozlišuje používání olejů podle ročního období, ve kterém se masírujete. Doporučení má následující podobu.

podzim a první polovina zimy - sezamový, olivový a mandlový olej

druhá polovina zimy a jaro - hořčičný, kukuřičný a sezamový olej

léto - kokosový, slunečnicový a olivový olej

Sezamový, mandlový a hořčičný olej zahřívá, naopak olivový a kokosový olej ochlazuje.

Jak na to? Asi půl šálku za studena lisovaného oleje v malé nádobě mírně zahřejte na příjemnou tělesnou teplotu. K ohřevu oleje můžete použít třeba vodní lázeň nebo naprosto jednoduše hrnek na kamnech. V takovém případě ale používejte jen velmi malý plamen a promíchávejte olej v hrnku prstem, abyste nepřehnali teplotu. Ohřátý olej pak nanášejte jemnými pohyby na pokožku.

Olejová masáž začíná vždy od špiček prstů na nohou, protože jsou nejvzdálenější od srdce. Podpoří se tak správný tok energie v celém těle. Potom masírujte nohy směrem nahoru, pak ruce, hrudník, břicho a nakonec záda. Masírujte směrem ke středu těla a srdci a používejte při tom celou dlaň ruky a nikoliv jen prsty.

Délka masáže by měla být zhruba 15 minut. Po masáži relaxujte a nechte olej působit ještě alespoň 30 minut, aby dokonale pronikl do kůže. Nakonec se osprchujte teplou vodou.

Pro maximální efekt je nejlepší časté nanášení oleje na celé tělo, ideálně každý den. Pokud vám to s každodenní masáží nevychází, najděte si čas alespoň dvakrát týdně. Již po pár týdnech budete ohromeni zlepšením vzhledu své pokožky a celkově vyšší vitalitou.

Smažení na olejích

Smažení je nejvýraznější, nejjednodušší a nejméně zdravý druh vaření. A protože člověk je tvor veskrze líný a co jde, to si usnadní, smažíme občas všichni. Je při tom ale dobré alespoň orientačně vědět, že každý olej má svoji teplotu rozkladu a doma používané oleje si podle ní rozškatulkovat.

To, zda je za studena lisovaný olej vhodný na smažení, poznáte podle jeho počtu dvojitých nenasycených vazeb a bodu zakouření. Zní to složitě, ale je to snadné. Čím více nenasycených mastných kyselin olej obsahuje, tím méně je olej stabilní při vyšších teplotách. Nejvíce stabilní jsou nasycené tuky, pak mononenasycené a nejméně polynenasycené. Jak jsou na tom nejpoužívanější oleje, ukazuje můj graf v první kapitole článku.

Bod zakouření označuje teplotu rozkladu oleje. Jeho překročení se projevuje modravým kouřem a nepříjemným zápachem přepáleného oleje. Takový olej a pokrmy na něm smažené nejsou v žádném případě vhodné ke konzumaci, protože přepálením oleje došlo k rozštěpení olejových molekul za vzniku rakovinotvorných látek a jejich nasáknutí do jídla.

Pro rychlý přehled jsem bod zakouření vybraných tuků a za studena lisovaných olejů zpracoval do následující tabulky:

Pokud výrazně překročíte bod zakouření, může dokonce dojít ke vzplanutí oleje. A hořící olej v kuchyni není zrovna to, po čem toužíte. Kdyby se vám to náhodou stalo, nikdy olej nehaste vodou. Nikdy. Vždycky pánev odstavte od zdroje tepla a přikryjte ji jinou větší pánví, protože oheň bez vzduchu nehoří.

Jak správně smažit na oleji

V zásadě můžete smažit zprudka nebo zvolna. Záleží na tom, kolik času potřebuje potravina, aby se prosmažila skrz naskrz.

Když budete mít maso s kostí nebo obalovaný nepředvařený květák, určitě nebudete chtít spěchat, protože budete potřebovat, aby se teplo dostalo dovnitř dřív, než se obal spálí. Při takovém smažení na mírném ohni bývá teplota oleje zhruba mezi 160 °C a 170 °C.

Snažte se výrazněji nepřekračovat nejnižší možnou teplotu ke smažení. Poznáte ji tak, že kousek pečiva nebo pár drobečků strouhanky vhodíte do zahřívajícího se oleje. V okamžiku, když začne pěnit a bublat, jste tam. Bývá to kolem 155 °C.

Smažení zprudka při vyšších teplotách oleje vám nedoporučuji. Na hodně rozpálené pánvi se s olejem snadno dostanete k hranici 200 °C, kde jste už za bodem zakouření všech za studena lisovaných olejů. Pro tyto účely musíte sáhnout po ghí nebo rafinovaných olejích, které běžně snesou teplotu 220 °C.

Já vám na pánvičku pro pozvolné smažení doporučuji snadno dostupný olivový olej.

To je pro dnešek vše. Pokud máte pocit, že by tento článek mohl zajímat i vaše přátelé, tak jim o něm určitě řekněte. Můžete ho také sdílet dál přes facebook. A jestli k němu máte výhrady, stížnost, pochvalu či nějaký jiný komentář, bez obav mi napište. Za každou zpětnou vazbu budu rád.

Zaujal vás tento článek? Sdílejte ho.
Další články
Děkuji, že čtete.
Dneska pro vás mám přírodní recept na očistu těla od kyseliny močové. Našel jsem ho v knize ruského léčitele a biochemika Dr. Michaila Tombaka, který s ním...
Číst dál
Ačkoliv to vypadá, že jsem se v názvu dnešního článku překlepl, tak ne. Deset důvodů pro činnost, co vás napadla, si určitě najdete snadno sami, ale mlgání, to...
Číst dál
Když jsem připravoval stránku o aloe veře, ležel jsem v tom měsíce a prokousával se stohem odborných studií. Jedna z nich byla od Dr. Agarwala a natolik mě...
Číst dál